Sítotisk
Princip tisku spočívá v protlačování barvy přes prostupná místa šablony na průtiskový materiál. Lak se přibarví bílou barvou a vykryje všechna místa, která mají při tisku zůstat bílá. Lak nesmí být příliš řídký - nezalepil by dírky v hedvábí. Nesmí být také příliš hustý, aby po zaschnutí nevytvořil na sítu kopečky. Síto se skládá z rámu z kovu, dřeva, plastu na který je napnutá síťovina - hedvábí, kovová vlákna apod. Síťovina může mít různou hustotu ok, počítaných počet ok/cm2. Napíná se ručně pod rám, jako malířské plátno, nebo pomocí hydraulického zařízení, které rám napíná všemi směry současně. Osnova síťoviny musí být rovnoběžně s rámem. Před prací se síťoviny odmastí lihem, octem a zhotoví se šablony pro tisk.
Byl vynalezen na dálném východě . Technologie zpracování byla vyvinuta roku 1929 v USA odkud ji po 2. světové válce převzala Evropa. Do Československa jako první nechal dovézt tuto techniku přímo z USA Tomáš Baťa. Nejprve se jí používalo především v grafice užité a v průmyslu. Hojně tuto techniku začali využívat představitelé Pop Artu. Dnes se používá běžně i ve volné grafice. V poslední době velice oblíbená moderní grafická technika (kresby na tričko, znaky). Hodí se k rychlé práci při velkých sériích.
